čtvrtek 26. února 2009
pondělí 23. února 2009
pátek 20. února 2009
čtvrtek 19. února 2009
středa 18. února 2009
pondělí 16. února 2009
neděle 15. února 2009
sobota 14. února 2009
...počátky lyžníků v Krkonoších...

Historie lyžování v českých zemích
Počátky lyžování v českých zemích nám jsou, na rozdíl od Skandinávie, dobře známy z písemných pramenů. Roku 1887 zakládá Josef Rösler Ořovský první lyžařský kroužek při bruslařském spolku v Praze (pozdější Český Ski klub). J. R. Ořovský je velkou postavou českých a československých sportovních počátků. Nejenže má „na svědomí“ první dva páry ski, jak čeština nazývala lyže ještě za první republiky, ale i první kajak, klubový sport importovaný z Anglie (fotbal, tenis) a jachting. J. R. Ořovský byl také dlouholetým funkcionářem Českého olympijského výboru. Další lyže nechal nezávisle na Ořovském přivést pro své dělníky v Krkonoších hrabě Jan Harrach. Podle těchto lyží začali místní řemeslníci vyrábět další páry. O těchto pokusech Krkonošských se dověděl J. R. Ořovský roku 1893 a od těch dob se datuje i jeho přátelství s další významnou osobou českého lyžování, s řídícím učitelem v Dolních Štěpanicích Janem Bucharem. Tyto dvě osobnosti českého lyžování spolu s Josefem Alešem, zvaným „Lyžec“, neúnavně propagovali lyžařskou turistiku. Tito průkopníci odstartovali zakládání lyžařských spolků a pořádání závodů v Krkonoších, ale i na Šumavě, v Jeseníkách a do Krušných hor se vydávali němečtí lyžaři z Lipska a Drážďan – 1893 Český krkonošský spolek Ski Jilemnice, 1903 Český Ski klub Vysoké nad Jizerou a Svaz lyžařů v Království Českém, což byl první lyžařský svaz na světě. První závody se pořádaly roku 1893 v Jilemnici a od roku 1896 i mistrovství království Českého. Československo stálo i při zrodu FIS (Féddération de Ski International) roku 1924. Prvními lyžařskými instruktory v Českých Zemích byli cizinci – Chorvat Franjo Bučar, který studoval v Oslo, Fin Estlander a Nor Hagbarth Stefens. Od instruktorů se odvíjela i používaná škola – norská. Na Slovensku bylo lyžování podstatně méně rozšířené, ale díky doktoru Michalu Guhrovi se dostala nová lilienfieldská škola Matiase Zdarského do Tater dříve než do Čech. Ten, poté co přišel na nevýhodnost norských lyží (vlastnil pár lyží dlouhý 235cm) pro strmé svahy, nechal přivézt lyže z Alp od M. Zdarského spolu s vylepšeným vázáním a Knihu o lyžování. Po světové válce se vyvíjelo české a slovenské lyžování společně. Technika lyžování byla přejímána z alpských škol, se kterými české držely krok. Dokonce si dovolím tvrdit, že v šedesátých letech Vladimír Čepelák, svou kročnou technikou a propagací využití běžeckých lyží v základním lyžařském výcviku, alpské školy předběhl. Od sedmdesátých let se vyvíjí Česká škola lyžování, která je jedna z nejlepších a podle práce E. Rejfířové je k roku 2001 nejvhodnější pro výuku na carvingových lyžích.
převzato z Wikipedie
...protiklady...
pátek 13. února 2009
středa 11. února 2009
...tenká hranice...

Záleží na úhlu pohledu... pro někoho je tatáž hranic křehká, tenká jako nitka ... pro druhého, ta samá hranice, je nepřekonatelnou překážkou... každý to vidí jinak... stejně tak je s fotkama... někomu se líbí malované, barevně hýřící obrázky ... jinému zas pochmurné, na první pohled, zmatené obrazy...
neděle 8. února 2009
pátek 6. února 2009
...neposedná modelka...

Fotit zvířata je vždycky sázka do loterie. Obzvláště pokud to zkoušíte telefonem... a to telefonem, který se na focení vůbec nehodí. Fotka je pořízena telefonem Apple Iphone 3G... kdo měl telefon někdy v ruce a zkoušel s ním něco vyfotit, tak ví, o čem je řeč...
Dlouho jsme s kočkou trénovali, aby vydržela na jednom místě a nepohnula se... dokonce i ten pohled správným směrem jsme skoro natrénovali... ale v posledním okamžiku, vždycky někam uhnula... :) ... není to jednoduché s tou zvířenou... stejně tak, to zvířata nemají jednoduché s člověkem... ale to už je jiné téma...
čtvrtek 5. února 2009
...kousek anděla...

Jsou všude kolem nás, člověk je do poslední chvíle nevidí. Neuvědomuje si jejich přítomnost, dokud se mu oni sami nedají poznat. Jen někdy cití jemné ševelení jejich křídel. Tiše čekají na nárožích, v průchodech starých domů, na střechách paneláků, za ploty zahrad, aby nás doprovázeli na našich každodenních cestách. Jen někdy, ale to opravdu málokdy, se stane, že je něco vyplaší. To pak sebou trhnou a rychle poodletí dál. Kousek však po nich vždycky zůstane... stačí se pozorně podívat, možná taky kousek uvidíte...
středa 4. února 2009
...svítání...
úterý 3. února 2009
...němá svědectví...

V Galerii Mobilmanie se již delší čas objevují snímky vždy na dané téma. Zatím mi témata fotografií nevyhovovala, byly to prosté věci, kterých člověk nafotí tuny na jedno odpoledne. Když se objevilo téma hřbitov, říkal jsem si, že tam bude spoustu náhrobků a podobných věcí, prostě dojde člověk na hřbitov, koukne, kde je zajímavý pomníček a vyfotí... nic pro mě... chvilku jsem přemýšlel, zda by šlo téma hřbitova ztvárnit nějak jinak... co k nám vlastně na hřbitovech promlouvá? Mluví tam vůbec někdo? ... jistěže ano... ty náhrobky, do nichž je vetkán všechen ten úžasný osud... ač mlčí, neustále vydávají své svědectví... stačí se tam zastavit a zaposlouchat se...
pondělí 2. února 2009
...trochu zimích hor...
...letmý závan myšlenek...

Stává se to poměrně často... něco člověka napadne, chviličku mu to vrtá v hlavě a pak to najednou zmizí... jak pára nad hrncem... a on si už nemůže vzpomenout, co ho to napadlo... napadá mě spousta myšlenek, jak udělat fotografie, jak by měly vypadat... a najednou -šlus- myšlenka v háji... sem, tam, se mi občas jednu podaří zachytit...
...mlčící...

Starý židovský hřbitov, ležící přibližně 200 metrů západně od historického centra města, představuje významnou památku židovské obce v Kolíně. Spolu se Starým židovským hřbitovem v Praze patří k nejstarším památkám svého druhu v Čechách. Jeho počátky spadají do 15. století a používán byl až do roku 1887, kdy ho nahradil nový židovský hřbitov na Zálabském předměstí Kolína. Na nepravidelném pozemku o rozloze více než jeden hektar je rozmístěno asi 2600 náhrobků z 15. až 19. století.
Na mírné výšině přibližně uprostřed hřbitova se nachází hroby významných představitelů zdejší židovské obce. Na severozápadním úpatí výšiny, přijdeme patrně k nejznámějšímu náhrobku, označujícímu místo posledního odpočinku Becalela, syna legendárního pražského vrchního rabína Löwa z roku 1599. Starý židovský hřbitov připomíná zašlou slávu kolínské obce a zároveň je hodnotnou umělecko-historickou památkou, představující vývoj židovského náhrobku od 15. do 19. století.
neděle 1. února 2009
...soustředění...
